Sbor dobrovolných hasičů v Huslenkách byl nedílnou součástí mateřské obce Hovězí až do roku 1949 kdy z horní části obce Hovězí vznikla samostatná obec Huslenky. Hovězský dobrovolný hasičský sbor byl založený na ustavující valné hromadě 6. 1. 1893 iniciátorem vzniku této organizace byl místní katolický farář páter Jan Daněk. Prvními představiteli byli zvoleni: páter Jan Daněk – starosta sboru, František Kroupa – velitel, Martin Trlica – místovelitel, Rostislav Tříska – jednatel, Jan Dokoupil – pokladník. Dalšími funkcionáři sboru byli: Antonín Kroupa, Josef Kroupa, Antonín Mlčák a Jan Blažek. Na této ustavující valné hromadě přistoupilo do sboru 25 činných členů. Byli mezi nimi i členové z horní části obce – František Wirt, Adolf Pokorný, Josef Liňa, Jan Laža, Jan Pisklák a Josef Babica. Všichni se také zůčastňovali společného cvičení. Někteří byli i přítomni při požáru stodoly u Šopů v Hořansku a také hájenky v Potokách. Největší společnou účast měli při mohutném sesuvu půdy, který nastal o vánocích v roce 1923 v údolí Škrádné. Také v neděli 14. července 1927 nastala veliká průtrž mračen která trvala 12 hodin. Velká voda strhla most přes Bečvu do údolí Bratřejůvky a zatopila celou dolní část obce. Několik větších povodní v Hovězské obci prožili i ve 30. letech minulého století. Hovězští hasiči se od samého začátku postupně vybavovali technikou nakoupenou z vlastních prostředků. Prvním vybavením byly jen ruční stříkačky tzv. Berlovky až po 27-mi letech měli první dvoukolovou ruční stříkačku a další hasící nářadí pro 29 mužů. V roce 1926 až 1927 stavěli hasiči v Hovězí novou zbrojnici. Pomáhali jim také hasiči z horního konce obce a také občané ze Škrádného a z Vrchu. V roce 1933 bylo v horní části obce Hovězí tj. v dnešních Huslenkách 8 požárů. O rok později jich bylo 6. Jestliže došlo k požáru v údolí Černé, Bratřejůvce, Kychové či Uherské, příjezd Hovězských hasičů od zbrojnice kde byla ručně používaná a koňmi tažená stříkačka bylo často zdlouhavé a někdy i vůbec neúčelné. Měl li by být Hovězský hasičský sbor prosperující, musel svou činnost změnit. V roce 1935 se koná v Huslenkách, v tehdejší části obce Hovězí ustavují valná hromada pobočky sboru založené v roce 1933. Pobočka se osamostatňuje a dostává od mateřské jednoty tuto výbavu: jednu dvoukolovou ruční stříkačku, 190 metrů hadic, jeden ruční naviják, jeden žebříkový vůz, 10 metrů savic a 3 berlovky. Dále háky, žebře a další nářadí včetně výstroje pro 12 mužů. Celková hodnota výbavy byla tehdy oceněna na částku 10000 korun. Tak vnikl „Sbor dobrovolných hasičů Hovězí II.“ zvaný také jako „Hovězský sbor horní“, který působil zcela samostatně. Prvním jeho starostou se stal Josef Laža. Další jména členů výboru lze vyčíst z dochovaných zápisů. Sbor dobrovolných hasičů v Huslenkách se skládal ze středních a starších občanů. Byli to většinou živnostníci a zemědělci. Na svou činnost byli hrdí a občané je měli ve vážnosti. Také jejich zásluhou se hodně požárů podařilo včas zlikvidovat. Jako druhý samostatný hasičský sbor se účastnili poprvé u požáru zemědělské usedlosti u Jana Křupaly na Bařinách. Za 2. světové války se musely hasičské sbory řídit jen protektorátním nařízením a příkazy německé říše. Každý den museli nastoupit do 24 hodinové služby dva občané a jeden hasič. Jejich povinností bylo kontrolovat zdali se v noci v obci dodržuje zatemnění oken a při vyhlášení leteckého poplachu nebo náletu sledovat okolí a podezřelé příčiny zapisovat a hlásit. V roce 1944 až 1945 zesilovala v naší obci odbojová a partizánská činnost proti Německé okupaci. Občané tuto činnost tajně podporovali. 26. dubna 1945 se stalo to co nikdo neočekával. Ve večerních hodinách obsadilo německé komando partizánskou usedlost u Lažů. Několika zápalnými střelami ji zapálili. Jugoslávskému partizánu Stefanu Ďurincovi a partyzánu Janu Váňovi se podařilo uniknout. Rodina Lažova se ukryla do sklepa pod hořící dům. Z hořícího domu ještě unikla 75-letá matka Lažova. Několik zápalných střel dopadlo až do osady Darebňa. Od nich se také vznítil Pisklákův chlév. Když vyjeli hasiči k hořící usedlosti u Lažů, byli zadrženi a museli se vrátit k hořícímu chlévu u Piskláků. Následují ráno se dostavil Německý velitel k veliteli hasičů Františku Wirtovi aby svolal hasiče a dostavili se ke spáleništi u Lažů. Ke spáleništi přišli tito hasiči: Pavel Kovařík, Josef Hrbáček, Pavel Sklář, Jan Sívek a Josef Fila. Pod dozorem Nemeckých důstojníků a vojáků museli hasiči uhasit a rozhrnout ohniště a otevřít vchod do sklepa kde ležela čtyři udušená těla následkem vysokého žáru a malého přístupu vzduchu. Mezi udušenými byl i Josef Laža, starosta zdejších hasičů, jeho manželka Barbora, jejich synovec velitel partyzánů Josef Laža a také jeho snoubenka Aloisie Slavíková z Brumova. Jejich těla pak byla převezena do Hovězské márnice. 3. května 1945 po přechodu československé armády přes Papajské sedlo do údolí Kychové byli těmito jednotkami obsazené obě stráně až po řeku Bečvu. Při celodenním boji vyhořela Juřicova chalupa v Bratřejůvce. Po skončení 2. světové války začaly hasičské sbory opět svobodně rozvíjet svou činnost. V roce 1949 se obec Huslenky oddělila od obce Hovězí. V roce 1950 začal samostatně pracovat i náš hasičský sbor. O jeho rozšíření a nábor nových členů se postarali bratři hasiči Antonín Knebl a Antonín Dobeš – tehdejší staří funkcionáři výboru. Do hasičského sboru se přihlásili mladší i střední členové jejichž počet přesáhl víc než 100. Bylo také vytvořeno družstvo žen a samostatné družstvo hasičů působící v Kychové. Z starosty Kulišťáka byl založen a školen dorost mladých hasičů. Po jeho úmrtí nastal útlum až o několik let později znovu připravoval a vedl tento dorost bratr Miloš Hrbáček a sestra Jiřina Surá. V následujících letech se o dorost úspěšně staral a vedl je k při několika soutěžích k vítězství bratr Jindřich Černovský, současný velitel sboru a vedoucí mládeže. Brzy po osamostatnění naší obce se zlepšila i finanční podpora našeho hasičského sboru. Přispěli i k tomu předsedové a starostové kteří tento úřad vedli a také byli členové a funkcionáři hasičského sboru v Huslenkách. Byl to Josef Černota, Jan Václavík, František Šimara, Josef Sívek, Jaroslav Juřica, ing.Zdeněk Straděj a ing.Josef Pokorný. Od samého počátku existence našeho sboru se členové zúčastňují brigád pro potřebu a zvelebení obce jako např.: stavba obecního úřadu a hasičské zbrojnice, stavba školek a družstevních objektů. Největším hasičským dílem byla stavba tanečního kola v areálu Rybníček.

Historii SDH Huslenky zpracovali: Jiří Sívek a Jiří Světinský